Vzít na test sluchátka s konstrukcí otevřeného typu je vždy tak trochu sázka do loterie. Většinou tušíte a očekáváte, že zvuk bude milý, vzdušný, éterický, ale bojíte se, zdali basista s bubeníkem nezůstanou doma a dorazí na vaší párty. Začal jsem tedy tentokrát mnohem opatrněji než u modelu Focal Bathys, který byť je trojjediným všeumělem, sídlí na stejné cenové hladině. První, do čeho jsem se pustil byl playlist Ludovica Einaudiho. Prostě klavír a trochu těch zvuků kolem. Správná volba!
Jsa klavírně naladěn, nechám zvolna projít mojí hlavou Chopinovo Nocturno No.1 a pomalu se nechám unášet střídajícím rytmem, rozsahem tónů, které tato sluchátka tak samozřejmě nechají proudit skrze mé uspokojené ušní bubínky. Sluchátka jsou velmi pohodlná, vzdušná, Idil Biret klade prsty na klávesy velmi něžně, zvuk má tendenci přicházet s krásným prostorem shora zepředu, jako když se valí mlha přes alpský masiv. Vracím se k Einaudimu a jeho skladbě Una Mattina. Dozvuk jednotlivých tónů, než je pohltí ticho je tak fantasticky jemný, že si střední pasáž skladby dávám několikrát za sebou, toho se nelze nabažit. Je to jako byste byli u otevřeného křídla a očima sledovali jednotlivá kladívka, poskakující po jednotlivých strunách.
Focal Hadenys
George Benson – The Ghetto. Hej, počkej! Ta basa jede ale sakra dobře! Tak jsou to otevřená sluchátka a mají takové basy? Jdu to prověřit, ale než dozní tahle parádní věc, nechám ještě plynout myšlenky. Jak jsem zmínil, Focal dává v kategorii do 20 tisíc korun na výběr ze tří modelů sluchátek. Základní uzavřený model Azurys, otevřený model Hadenys a bezdrátový ANC uzavřený model Bathys. Bathys a Hadenys navíc ve stejné cenové kategorii. Je samozřejmě jasné, že se každý zamyslí nad tím, co za svoje peníze tedy dostane? Pokud stojí sluchátka bezdrátová, s potlačením okolního ruchu a ještě integrovaným DA převodníkem stejně, jako sluchátka, která mají jen přívodní kabel, musí být ta bez technologií o třídu lepší!
Ale není tomu tak. Lépe řečeno, není to tak jednoduché.
Oboje sluchátka mohou hrát velmi podobně, avšak model Bathys má pomocí aplikace zaprvé možnost zanalyzovat váš sluch a následně zvuk přizpůsobit, a za druhé má možnost využití ekvalizéru v téže aplikaci. To všechno model Hadenys nemá. Ale přitom WOW efekt je velmi podobný! Och, v mém playlistu přichází Nina Simone se svou snad nejslavnější skladbou Feeling Good, na Tidalu v kvalitě 24/96 FLAC… Každé šustnutí z původního záznamu doprovází tiché pasáže sametového vokálu v začátku skladby a pak vám hlavu rozstřelí nástup silné dechové sekce, to je tak skvělý, že si to musím dát znovu! Zpátky k nepřímému srovnání s modelem Bathys. Podlé mého mínění, jsou Hadenys spíše audiofilsky laděny. Mají hřejivý přednes, s jemnými vysokými tóny a na otevřenou konstrukci až neuvěřitelnými basy. Nejsou to sluchátka na Hip-Hop, kde chcete aby vám basy protlačily mozek očima ven, ale na moje uši – skladba Without Me od Eminem vyprodukovala naprosto fantastický spodek. Akorát že byl suchý jak písek ze Sahary, neduněl, neutápěl se v rozplizlosti.
Ale bylo zde cítit, že Bathys mají vrchní pásmo mnohem nacinkanější, než model Hadenys. Zkusil jsem tedy další dva tracky od Eminema, Loose Yourself a novinkového Houdiniho, který je ke slyšení v rozlišení 24/96 FLAC a vše je jinak. Tady jsou všechny vrstvy včetně krásných výšek absolutně v zenu, to jen ukazuje, že skladba Without Me je asi proti těmto dvěma nahrávána někde na toaletě… To je jedna z nevýhod kvalitních sluchátek – pokud stojí nahrávka za prd, uslyšíte to.
Focal Hadenys Naim Uniti HE
Smooth Operator od Sade je přesně opačný typ nahrávky. Sametový hlas, sametový bas a saxofon, bubínky, kytara a Hadenysy ukazují svůj půvab. V sedačce se mi píše s notebookem na klíně parádně a Sluchátkový výstup stařičkého MacBooku Pro nemá problém sluchátka živit, ale chci se přesunout na hutnější zvuk ve vyšší hlasitosti, takže se musím přesunout o pokoj dále. Moje žena z vedlejšího pokoje, co chvíli pošle sms zprávu „slyším“ a potvrzuje tak jednu z nevýhod sluchátek s otevřenou konstrukcí. Pokud hrajete nahlas, nikdy neposloucháte sami… Mno, alespoň zkusím i nějaký vinyl místo streamu, odcházím k sobě, do mého království a pouštím zesilovač, aby se prohřál.
Ano, to je jiné kafe. Připojením do sluchátkového výstupu Naim Unity Atom získávají sluchátka rovnocenného partnera a zvuk jde o další level výše. Slavná Gimme Shelter od Rolling Stones v remasterované verzi z roku 2019 ukazuje, že i klasická rocková muzika najde u těchto sluchátek otevřenou náruč. Tak se ukaž, La Grange od ZZ Top v kvalitě 24/192 FLAC! Volume doprava a přichází další esemeska i ze vzdáleného pokoje. Tohle nelze poslouchat potichu, dojdu popřát dobrou noc a zavírám za sebou dveře, abych mohl přitlačit ještě víc. Kytarové sólo kvílí tak, že mě to až píchá uvnitř hlavy, je to fajnová jízda. Mají vůbec rockeři rádi hnědou? Nevím, ale po chvíli vím, že remastrovaný Paranoid od Black Sabath zní na těchto vstupních branách do světa sluchátek Focal naprosto fantasticky! Hutná basa, štěkající v duetu s kytarou a nad tím vším miláček Ozzy… White Room od Cream, další milovaná pecka a další zážitek, je deset večer a já mám oči dokořán. Sluchátka mám na hlavě právě tři hodiny a kdybych si občas nezavadil o kabel, nevím o nich.
Dan Bárta Illustratosphere, rozdíl zvuku gramofonu proti Hi-Res Tidalu je propastný. Nemám first press této desky, takže nevím, jestli na začátku mimo stopu hučela stejně, ale jakmile začne hrát první skladba, ráj se vrací s plným nasazením. Je to zase jiné, není to ten chirurgicky čistý a přesný digitál, je tu slyšet ta přidaná hodnota vinylu, i přes všechny ty obstrukce, které to s sebou nese, než si vychutnáte zvuk. Ale i na mém skromném zařízení, kdy gramofon s přenoskou a předzesilovačem nepřekročil cenu 26 tisíc se ukazuje ono archaické kouzlo. Rozdíl je slyšet v měkkosti podání hudby, kdy vše je jako obalené sametem, aby se náhodou vaše drahocenné ušní bubínky neporanily a neodřely.
Vracím se zpátky na Tidal a dávám si poslední dávky tónů před spaním. V nekonečných seznamech oblíbených skladeb se zastavím u Iggyho Popa a jeho Lust For Life. I přesto, že nahrávka nekraluje žebříčkům audiofilských cingrlátek, zvuk je prostě skvělý. Punkový, s pěknou basou, Iggy tančí do půl těla a vokalistky sekundují z balkónu, a mě se honí hlavou myšlenky a otázky, jak teda budou hrát ty dražší modely, když takhle skvěle hraje základ… Zejména ve chvíli, kdy následující skladba po Iggym je remastrovaná verze Smoke On The Water od Deep Purple. Basa úsečně podporuje slavný kytarový riff a já se konečně dostávám ke svým basovým testům.
Indus od Dead Can Dance, remastrovaná verze v kvalitě CD 16/44.1 FLAC. Těžký bas bubnu, chřestýší ocásky a hlas Lisy Gerrard se vám pomalu převaluje uvnitř lebky, kde vyplňuje každou skulinku… Epické.
The Rythm Divine od Yello s hostující Shirley Bassey je nabasovaná lahůdka, která prověří basové schopnosti čehokoliv, od beden po sluchátka. Opět, přesný, čistý bas a nad ním andělský hlas evokující staré bondovky.
Red Right Hand od Nicka Cavea & The Bed Seeds remastr 2011… Skladba, kterou před spuštěním seriálu Peaky Blinders znali pouze jeho skalní příznivci. Přitom tahle letos 30! let stará pecka obsahuje tolik skvělých zvuků na testování, jako žádná jiná…
Mezi mé nové prověřovače basů patří zvukově velmi zajímavá skladba Wonder Where We Land od SBTRKT, Sampha. Bas je temný a plný tak, že i tato „otevřená“ sluchátka – už schválně dávám do uvozovek, protože přestávám chápat, vyvinou tlak který opravdu značně tlačí do uší. Bas je ale stále čistý a kontrolovaný. Kouzla s hlasem který osciluje v několika patrech se zvuky připomínající kapající vodu, doplněný cvrkotem přináší tolik vrstev, že máte co dělat, abyste je všechny pochytali.
Další peckou je pak skladba Opéra od zvukového kouzelníka, který si říká Emmanuel Santarromana. Ten si vzal kouzelnou Vivaldiho skladbu Nisi Dominus a přiřadil jí takovou basovou linku, že se začnete možná modlit za to, aby takto upravil všechny árie a opery světa. Jelikož však album Métropolitain, na kterém je i tato skladba vyšlo už v roce 2003, neměl zřejmě tento úmysl.
Focal Hadenys
Co tedy sluchátka Focal Hadenys nabízejí?
Pokud hledáte v cenové hladině do 20 tisíc něco velmi hifistického, naše uši říkají: ANO! Pokud se ptáte, zda-li mají tato otevřená sluchátka ten jemný vzdušný pro tuto konstrukci charakteristický projev a přitom dostatek pevných a objemných basů, odpověď zní: ANO!
Pokud se ptáte, zda je konstrukce dostatečně kvalitní a zda jsou tato sluchátka pohodlná i pro dlouhý poslech, i zde nelze, než říct: ANO!
Společnost Focal na poli sluchátek odvádí opravdu skvělou práci ve všech cenových kategoriích. Skoro je podezřívám, že si své majitele tak pomaloučku vychovává, až dostoupají k vrcholnému modelu Utopia. Je na tom něco špatného? Nikoliv. Milovník sluchátek má rád luxusní zpracování a luxusní zvuk, zejména v případě, že je pro každou peněženku, a dokonce s krásným dodatkem: Made in France.
Focal Hadenys: na vlastní uši
Vzít na test sluchátka s konstrukcí otevřeného typu je vždy tak trochu sázka do loterie. Většinou tušíte a očekáváte, že zvuk bude milý, vzdušný, éterický, ale bojíte se, zdali basista s bubeníkem nezůstanou doma a dorazí na vaší párty. Začal jsem tedy tentokrát mnohem opatrněji než u modelu Focal Bathys, který byť je trojjediným všeumělem, sídlí na stejné cenové hladině. První, do čeho jsem se pustil byl playlist Ludovica Einaudiho. Prostě klavír a trochu těch zvuků kolem. Správná volba!
Jsa klavírně naladěn, nechám zvolna projít mojí hlavou Chopinovo Nocturno No.1 a pomalu se nechám unášet střídajícím rytmem, rozsahem tónů, které tato sluchátka tak samozřejmě nechají proudit skrze mé uspokojené ušní bubínky. Sluchátka jsou velmi pohodlná, vzdušná, Idil Biret klade prsty na klávesy velmi něžně, zvuk má tendenci přicházet s krásným prostorem shora zepředu, jako když se valí mlha přes alpský masiv. Vracím se k Einaudimu a jeho skladbě Una Mattina. Dozvuk jednotlivých tónů, než je pohltí ticho je tak fantasticky jemný, že si střední pasáž skladby dávám několikrát za sebou, toho se nelze nabažit. Je to jako byste byli u otevřeného křídla a očima sledovali jednotlivá kladívka, poskakující po jednotlivých strunách.
George Benson – The Ghetto. Hej, počkej! Ta basa jede ale sakra dobře! Tak jsou to otevřená sluchátka a mají takové basy? Jdu to prověřit, ale než dozní tahle parádní věc, nechám ještě plynout myšlenky. Jak jsem zmínil, Focal dává v kategorii do 20 tisíc korun na výběr ze tří modelů sluchátek. Základní uzavřený model Azurys, otevřený model Hadenys a bezdrátový ANC uzavřený model Bathys. Bathys a Hadenys navíc ve stejné cenové kategorii. Je samozřejmě jasné, že se každý zamyslí nad tím, co za svoje peníze tedy dostane? Pokud stojí sluchátka bezdrátová, s potlačením okolního ruchu a ještě integrovaným DA převodníkem stejně, jako sluchátka, která mají jen přívodní kabel, musí být ta bez technologií o třídu lepší!
Ale není tomu tak. Lépe řečeno, není to tak jednoduché.
Oboje sluchátka mohou hrát velmi podobně, avšak model Bathys má pomocí aplikace zaprvé možnost zanalyzovat váš sluch a následně zvuk přizpůsobit, a za druhé má možnost využití ekvalizéru v téže aplikaci. To všechno model Hadenys nemá. Ale přitom WOW efekt je velmi podobný! Och, v mém playlistu přichází Nina Simone se svou snad nejslavnější skladbou Feeling Good, na Tidalu v kvalitě 24/96 FLAC… Každé šustnutí z původního záznamu doprovází tiché pasáže sametového vokálu v začátku skladby a pak vám hlavu rozstřelí nástup silné dechové sekce, to je tak skvělý, že si to musím dát znovu! Zpátky k nepřímému srovnání s modelem Bathys. Podlé mého mínění, jsou Hadenys spíše audiofilsky laděny. Mají hřejivý přednes, s jemnými vysokými tóny a na otevřenou konstrukci až neuvěřitelnými basy. Nejsou to sluchátka na Hip-Hop, kde chcete aby vám basy protlačily mozek očima ven, ale na moje uši – skladba Without Me od Eminem vyprodukovala naprosto fantastický spodek. Akorát že byl suchý jak písek ze Sahary, neduněl, neutápěl se v rozplizlosti.
Ale bylo zde cítit, že Bathys mají vrchní pásmo mnohem nacinkanější, než model Hadenys. Zkusil jsem tedy další dva tracky od Eminema, Loose Yourself a novinkového Houdiniho, který je ke slyšení v rozlišení 24/96 FLAC a vše je jinak. Tady jsou všechny vrstvy včetně krásných výšek absolutně v zenu, to jen ukazuje, že skladba Without Me je asi proti těmto dvěma nahrávána někde na toaletě… To je jedna z nevýhod kvalitních sluchátek – pokud stojí nahrávka za prd, uslyšíte to.
Smooth Operator od Sade je přesně opačný typ nahrávky. Sametový hlas, sametový bas a saxofon, bubínky, kytara a Hadenysy ukazují svůj půvab. V sedačce se mi píše s notebookem na klíně parádně a Sluchátkový výstup stařičkého MacBooku Pro nemá problém sluchátka živit, ale chci se přesunout na hutnější zvuk ve vyšší hlasitosti, takže se musím přesunout o pokoj dále. Moje žena z vedlejšího pokoje, co chvíli pošle sms zprávu „slyším“ a potvrzuje tak jednu z nevýhod sluchátek s otevřenou konstrukcí. Pokud hrajete nahlas, nikdy neposloucháte sami… Mno, alespoň zkusím i nějaký vinyl místo streamu, odcházím k sobě, do mého království a pouštím zesilovač, aby se prohřál.
Ano, to je jiné kafe. Připojením do sluchátkového výstupu Naim Unity Atom získávají sluchátka rovnocenného partnera a zvuk jde o další level výše. Slavná Gimme Shelter od Rolling Stones v remasterované verzi z roku 2019 ukazuje, že i klasická rocková muzika najde u těchto sluchátek otevřenou náruč. Tak se ukaž, La Grange od ZZ Top v kvalitě 24/192 FLAC! Volume doprava a přichází další esemeska i ze vzdáleného pokoje. Tohle nelze poslouchat potichu, dojdu popřát dobrou noc a zavírám za sebou dveře, abych mohl přitlačit ještě víc. Kytarové sólo kvílí tak, že mě to až píchá uvnitř hlavy, je to fajnová jízda. Mají vůbec rockeři rádi hnědou? Nevím, ale po chvíli vím, že remastrovaný Paranoid od Black Sabath zní na těchto vstupních branách do světa sluchátek Focal naprosto fantasticky! Hutná basa, štěkající v duetu s kytarou a nad tím vším miláček Ozzy… White Room od Cream, další milovaná pecka a další zážitek, je deset večer a já mám oči dokořán. Sluchátka mám na hlavě právě tři hodiny a kdybych si občas nezavadil o kabel, nevím o nich.
Dan Bárta Illustratosphere, rozdíl zvuku gramofonu proti Hi-Res Tidalu je propastný. Nemám first press této desky, takže nevím, jestli na začátku mimo stopu hučela stejně, ale jakmile začne hrát první skladba, ráj se vrací s plným nasazením. Je to zase jiné, není to ten chirurgicky čistý a přesný digitál, je tu slyšet ta přidaná hodnota vinylu, i přes všechny ty obstrukce, které to s sebou nese, než si vychutnáte zvuk. Ale i na mém skromném zařízení, kdy gramofon s přenoskou a předzesilovačem nepřekročil cenu 26 tisíc se ukazuje ono archaické kouzlo. Rozdíl je slyšet v měkkosti podání hudby, kdy vše je jako obalené sametem, aby se náhodou vaše drahocenné ušní bubínky neporanily a neodřely.
Vracím se zpátky na Tidal a dávám si poslední dávky tónů před spaním. V nekonečných seznamech oblíbených skladeb se zastavím u Iggyho Popa a jeho Lust For Life. I přesto, že nahrávka nekraluje žebříčkům audiofilských cingrlátek, zvuk je prostě skvělý. Punkový, s pěknou basou, Iggy tančí do půl těla a vokalistky sekundují z balkónu, a mě se honí hlavou myšlenky a otázky, jak teda budou hrát ty dražší modely, když takhle skvěle hraje základ… Zejména ve chvíli, kdy následující skladba po Iggym je remastrovaná verze Smoke On The Water od Deep Purple. Basa úsečně podporuje slavný kytarový riff a já se konečně dostávám ke svým basovým testům.
Indus od Dead Can Dance, remastrovaná verze v kvalitě CD 16/44.1 FLAC. Těžký bas bubnu, chřestýší ocásky a hlas Lisy Gerrard se vám pomalu převaluje uvnitř lebky, kde vyplňuje každou skulinku… Epické.
The Rythm Divine od Yello s hostující Shirley Bassey je nabasovaná lahůdka, která prověří basové schopnosti čehokoliv, od beden po sluchátka. Opět, přesný, čistý bas a nad ním andělský hlas evokující staré bondovky.
Red Right Hand od Nicka Cavea & The Bed Seeds remastr 2011… Skladba, kterou před spuštěním seriálu Peaky Blinders znali pouze jeho skalní příznivci. Přitom tahle letos 30! let stará pecka obsahuje tolik skvělých zvuků na testování, jako žádná jiná…
Mezi mé nové prověřovače basů patří zvukově velmi zajímavá skladba Wonder Where We Land od SBTRKT, Sampha. Bas je temný a plný tak, že i tato „otevřená“ sluchátka – už schválně dávám do uvozovek, protože přestávám chápat, vyvinou tlak který opravdu značně tlačí do uší. Bas je ale stále čistý a kontrolovaný. Kouzla s hlasem který osciluje v několika patrech se zvuky připomínající kapající vodu, doplněný cvrkotem přináší tolik vrstev, že máte co dělat, abyste je všechny pochytali.
Další peckou je pak skladba Opéra od zvukového kouzelníka, který si říká Emmanuel Santarromana. Ten si vzal kouzelnou Vivaldiho skladbu Nisi Dominus a přiřadil jí takovou basovou linku, že se začnete možná modlit za to, aby takto upravil všechny árie a opery světa. Jelikož však album Métropolitain, na kterém je i tato skladba vyšlo už v roce 2003, neměl zřejmě tento úmysl.
Co tedy sluchátka Focal Hadenys nabízejí?
Pokud hledáte v cenové hladině do 20 tisíc něco velmi hifistického, naše uši říkají: ANO! Pokud se ptáte, zda-li mají tato otevřená sluchátka ten jemný vzdušný pro tuto konstrukci charakteristický projev a přitom dostatek pevných a objemných basů, odpověď zní: ANO!
Pokud se ptáte, zda je konstrukce dostatečně kvalitní a zda jsou tato sluchátka pohodlná i pro dlouhý poslech, i zde nelze, než říct: ANO!
Společnost Focal na poli sluchátek odvádí opravdu skvělou práci ve všech cenových kategoriích. Skoro je podezřívám, že si své majitele tak pomaloučku vychovává, až dostoupají k vrcholnému modelu Utopia. Je na tom něco špatného? Nikoliv. Milovník sluchátek má rád luxusní zpracování a luxusní zvuk, zejména v případě, že je pro každou peněženku, a dokonce s krásným dodatkem: Made in France.
Objednat poslech sluchátek Focal Hadenys.