Focus znamená v překladu soustředění, zaměření, okrajově i koncentrace. Z toho jsem vycházel ve chvíli, kdy jsem marně hledal v bytě místo, kam tyhle malé aktivní bestie s integrovaným streamerem v klavírním laku usadit v našem bytě. Původní záměr prohodit je za stabilní sestavu – samozřejmě též Dynaudio, ovšem v minimalistickém provedení Emit 20, řádně proháněné streamovacím zesilovačem Naim Uniti Atom se při zjištění, že bych kvůli potřebě dvou zásuvek na stejné větvi musel přeskupit celou aparaturu ukázala jako zcela nereálná. Příčné umístění na délku pokoje s ohledem na fakt, že zde normálně bydlíme také nevyšla, takže jsem tyhle „K soustředění určené bedýnky“ na první dobrou umístil na svůj pracovní stůl.
Dynaudio Focus 10
Vzniklo tak naprosté overkill řešení bedniček k počítači za 125 000 Kč, když jsem přičetl Mac Studio, grafický monitor Eizo řady CG a přihodil milovaná sluchátka Focal Bathys MG, seděl jsem u stolu hodnoty malého auta a moje megalomanské ego bručelo spokojeností. Představa „soustředěného“ zvýšení pracovního výkonu totiž dostalo během chvíle obrovskou trhlinu, která odhalila v plné nahotě, jak jsem se sakra mýlil…
Nainstaloval jsem aplikaci Dynaudio, dostal ty malé potvory na síť, připojil Bluetooth, určil, která je Master a která je Slave, nastavil jsem jejich umístění těsně u zdi – tady to lze, což je paráda, neboť na rozdíl od mých Emit 20, které mají dozadu vyvedené obrovské bassreflexové porty pomáhající jim popírat se 180 mm středobasovým měničem všechny pořekadla „objem nenahradíš“, jsou Focus 10 uzavřené. Uzavřené a aktivní, aktivní dle představ dánských démonů, kteří jim nadělili až ďábelský výkon.
Pro optimální kvalitu zvuku je každý měnič spárován s vlastním, v Kodani vyráběným analogovým zesilovačem Pascal třídy D. Pro Focus 10 to znamená dva moduly s různým výkonem: 110 W pro 1,1″/28 mm výškový reproduktor Cerotar s měkkou kalotou a 280 W pro 5,5″/140 mm středobasový měnič Esotec+ s hliníkovou kmitací cívkou. Takže máte na psacím stole malý monitory, se zesíkem 2 x 300 W. O tom, že je vše dokonale ošetřeno vůbec nepochybujte, zatímco moje levné Emity vyrábějí ve své fabrice v Číně, tyto montují přímo v Dánském království.
Nakonec jsem zjistil, že řídící jednotku lze propojit přímo do sítě pomocí RJ 45 kabelu, takže jeden Audioquest, káva a voda na stůl, nastavit židli a jdeme pracovat. Než se natáhnou fotografie z karty do editačního sw, otevírám Tidal a automaticky klikám na mojí vlastní testovací složku Boris test hifi. V tu chvíli ji ale zase zavírám, neboť mám chuť si pustit nějakou kulisu, jdu přeci pracovat, nikoliv rozjímat o životě a odpočívat, takže chvíli projíždím svá oblíbená alba až mi oči spočinou na albu Blue Shadows, soundtracku k TV minisérii z dílny muzikantů Jiřího Bárty, Martina Nováka, Petra Ostruchova a Josefa Štěpánka. Jdu pracovat, v Tidalu nastavuji jako zdroj bezdrátové reproduktory Dynaudio Focus 10 a hlasitost dávám velice nízko. Integrovaný streamer v řídícím reproduktoru přebírá povel a ozývají se první tóny…
Dynaudio Focus 10
Zleva kytara a rytmika, syntezátor osciluje zleva doprava a zpěvák se posadil na můj monitor, přidává se violoncello, smyčce, další syntezátorová vrstva a když se přidá vpravo za zpěvákem bubeník, pouštím myš a civím do blba. Ten prostor, ta dechberoucí čistota, to přeci není možné! Miluji produkty Dynaudio pro jejich čistotu, analytičnost a jakousi vřelost, takovou tu severskou vřelost zapadajícího slunce, které se dotkne obzoru a zase se odrazí zpátky, aby nepřestalo svítit. Ty basy… Emit 10 mají uzavřenou ozvučnici a o 4 cm menší středobasový měnič, což je sakra v rozdíl v již tak malém rozměru, ale tady prostě na ploše mého v tuto chvíli nejdražšího psacího stolu ve městě prostě vůbec netrpím nedostatkem. Zvyšuji hlasitost a cítím, jak hudba doslova letí kolem mě, záměrně zůstávám v poloze porušující pravidlo rovnoramenného trojúhelníku a užívám si ten uchvacující stereo efekt, který se odehrává na ploše mého středně velkého stolu. Myší posunuji řádky jednotlivých alb a zastavuji se na soundtracky z Twin Peaks.
Zavírám oči a nevěřícně je zase otvírám, reproduktory jsou stále stejně malé a stále mám každý od ucha tak maximálně půl metru, ale Bože! Ten prostor, ta čistota, ta lehkost a vzdušnost… Porušuji veškerá předsevzetí a jdu si namíchat gin s tonikem. Práce neuteče. Nakonec se po pár locích znovu nutím do práce a začínám opravdu editovat fotky. Až mé chytré hodinky vyhodnocují, že bych se měl protáhnout a na chvíli vstát od stolu, dávám pauzu v přehrávání, což normálně nedělám, aby mi nic neuteklo. Přes sousední pokoj vidím, že ani žena nemá zavřené dveře, takže dnes hraju úplně potichu, a přesto se necítím o nic ošizen.
Kouřím dost rychle, ne touha pracovat, ale zvědavost, co dalšího Focusy předvedou mě nutí se rychle trochu prohnout, narovnat, rychlý cígo a zpátky ke strojům. Tentokrát pouštím svůj výběr a jelikož musím dohánět to počáteční zevlování, pouštím údernější a rychlejší skladby. Je úplně jedno, jestli hrají zrovna Papalescu 2, Rammstein, Laibach, nebo Kraftwerk. Na sms od ženy, jestli jsem se nepo…. odpovídám, že ještě jednu a ztlumím to, Wagging Tongue od Depeche Mode přeci nebudu poslouchat potichu, sakra to je žrádlo. Zjistil jsem, že když se odsunu od stolu a naleznu správný sweet point na vrcholu trojúhelníku, prostor se ještě prohloubí! Skladba A New Error od skupiny Moderat mě při střední hlasitosti přesvědčuje o tom, že bych měl jít vedle a přinést anti rezonanční podložky a puky, nebo stáhnout hlasitost. Jsem línej a musím pracovat, volím variantu dvě, snižuji hlasitost. Trvá to tak 30 s, než se uši naladí na novou úroveň hlasitosti, ale sakra! Vždyť je tam pořád všechno i ty basy, které by tam být neměly při tak nízké hlasitosti.
Little Girl Blue od Niny Simone je nádherná melancholická skladba, miluju to spojení jejího hlasu a klavíru, ale určitě to není žádný aspirant na cenu za Hi-Res nahrávku roku. Bomba, hlas v popředí, klavír levituje někde za ní, prostě něco jako dejá vu. Za ní následuje Amerigo od Patti Smith, de facto stejná situace – boží skladba, nahrávka poplatná době, tady hraje opět skvěle. Zde v tomto místě je myslím správný čas napsat, že reproduktory a aplikace umí využít měření a optimalizaci místnosti pomocí aplikace Dirac live, ke které jsem měl k dispozici placený přístup. Bydlíme v domě, který je zhruba 300 let starý, dřevěné podlahy, koberce, rákosové stropy s výškou 2,3 m. Veškerý nábytek z masivu a sedím u starého dřevěného kupeckého stolu. Jak s oblibou říkám – v našem bytě hraje všechno! Což je samozřejmě lež, ale zní to dobře. Začínám hledat po internetu informace, co za tím může být, protože jak bylo napsáno před třiceti lety na německém katalogu Dynaudio: „Dänen lügen nicht! Neboli Dánové nelžou.
Dynaudio Focus 10 jsou pro mě zvukově klasická Dynaudia. Jejich výhoda spočívá ve vysoké dávce neutrálnosti, čistotě, až možná analytičnosti. Tím jsou ale vyjmenovány zároveň i jejich nevýhody, odhalí totiž v plné nahotě jakoukoliv slabinu vašeho systému, zejména pokud se jedná o zesilovač. Pokud tedy toužíte po reproduktorech Dynaudio, zapomeňte, že ušetříte na zesilovači, protože okamžitě uslyšíte, že je něco špatně. V Dynaudiu jsou silně orientovaní na profesionální scénu, kde claimy jako „Autentická věrnost“ hrají prim.
Projíždím texty, data i články co kde najdu a narážím na jednu informaci: „reproduktory poznají, zdali je nasazena naše magnetická inteligentní mřížka a podle toho uzpůsobí křivku, aby bylo dosaženo opětovné linearity zvuku.“
Na webu časopisu Stereophile jsem nakonec našel část rozhovoru se Stephenem J. Entwistlem, hlavním inženýrem společnosti Dynaudio se sídlem v Dánsku. Dovolím si tedy ocitovat, co k reproduktorům Dynaudio Focus 10 řekl:
„Naším úkolem jako akustických inženýrů je vyladit reproduktor, aniž bychom skrývali jeho přirozený výkon, a to pomocí mnoha dostupných DSP možností a filtrů. Chceme nechat reproduktory mluvit samy za sebe. Nejde o vylepšení výkonu, jde o to, abychom ho naplno využili.“
„Je docela zábavný proces, jak se ujistit, že slyšíte, co je reproduktor Dynaudio zač. U Focusu 10 slyšíte, co hledáme. Nezáleží na tom, jaký předzesilovač, DAC, zesilovač nebo kabely si vyberete; zní to, jako bychom chtěli, aby zněl reproduktor Dynaudio. Není to nudné ani fádní.“
Aktivní reproduktory jsou unikátní v tom, že výrobce má zvuk plně pod kontrolou. Vybírá zesilovače, DAC, plně digitální výhybku, správné filtry a kondenzátory v signálové cestě – tedy všechno kromě místnosti, ve které budou nakonec hrát.
„Výběr součástek může dramaticky změnit zvuk,“ řekl Entwistle. „Pokud vybereme ty správné součástky, reproduktor může pracovat, aniž bychom si s ním museli příliš hrát. Je to jako s dobrým vařením. Vyberete si ty nejlepší ingredience, jaké můžete. Pokud s nimi zacházíte s láskou, budete mít fantastické jídlo.“
Jedním z cílů společnosti Dynaudio bylo zajistit, aby každý aktivní reproduktor Focus přenášel základní tóny a harmonické tóny hudby, čímž by mozek nemusel vynakládat dodatečnou práci na vyplnění mezer. Entwistle uvedl, že mozek se tak může uvolnit a více se soustředit na hudební prezentaci.
Konec citace.
Mě k tomu nezbývá než dodat – Stephene, co je to za tržiště kde nakupujete? Ingredience jste vybral fantasticky, chceme je taky!
V našem studiu ve Slavíkově ulici v Praze probíhá do poloviny května speciální akce na reprosoustavy Dynaudio, takže pokud máte čas a chuť, zastavte se. Možná najdete konečně to, co jste dlouho hledali! Protože my posloucháme to, co chcete slyšet a Dánové nelžou!
DYNAUDIO FOCUS 10 – Největší omyl mého testování
Focus znamená v překladu soustředění, zaměření, okrajově i koncentrace. Z toho jsem vycházel ve chvíli, kdy jsem marně hledal v bytě místo, kam tyhle malé aktivní bestie s integrovaným streamerem v klavírním laku usadit v našem bytě. Původní záměr prohodit je za stabilní sestavu – samozřejmě též Dynaudio, ovšem v minimalistickém provedení Emit 20, řádně proháněné streamovacím zesilovačem Naim Uniti Atom se při zjištění, že bych kvůli potřebě dvou zásuvek na stejné větvi musel přeskupit celou aparaturu ukázala jako zcela nereálná. Příčné umístění na délku pokoje s ohledem na fakt, že zde normálně bydlíme také nevyšla, takže jsem tyhle „K soustředění určené bedýnky“ na první dobrou umístil na svůj pracovní stůl.
Vzniklo tak naprosté overkill řešení bedniček k počítači za 125 000 Kč, když jsem přičetl Mac Studio, grafický monitor Eizo řady CG a přihodil milovaná sluchátka Focal Bathys MG, seděl jsem u stolu hodnoty malého auta a moje megalomanské ego bručelo spokojeností. Představa „soustředěného“ zvýšení pracovního výkonu totiž dostalo během chvíle obrovskou trhlinu, která odhalila v plné nahotě, jak jsem se sakra mýlil…
Nainstaloval jsem aplikaci Dynaudio, dostal ty malé potvory na síť, připojil Bluetooth, určil, která je Master a která je Slave, nastavil jsem jejich umístění těsně u zdi – tady to lze, což je paráda, neboť na rozdíl od mých Emit 20, které mají dozadu vyvedené obrovské bassreflexové porty pomáhající jim popírat se 180 mm středobasovým měničem všechny pořekadla „objem nenahradíš“, jsou Focus 10 uzavřené. Uzavřené a aktivní, aktivní dle představ dánských démonů, kteří jim nadělili až ďábelský výkon.
Pro optimální kvalitu zvuku je každý měnič spárován s vlastním, v Kodani vyráběným analogovým zesilovačem Pascal třídy D. Pro Focus 10 to znamená dva moduly s různým výkonem: 110 W pro 1,1″/28 mm výškový reproduktor Cerotar s měkkou kalotou a 280 W pro 5,5″/140 mm středobasový měnič Esotec+ s hliníkovou kmitací cívkou. Takže máte na psacím stole malý monitory, se zesíkem 2 x 300 W. O tom, že je vše dokonale ošetřeno vůbec nepochybujte, zatímco moje levné Emity vyrábějí ve své fabrice v Číně, tyto montují přímo v Dánském království.
Nakonec jsem zjistil, že řídící jednotku lze propojit přímo do sítě pomocí RJ 45 kabelu, takže jeden Audioquest, káva a voda na stůl, nastavit židli a jdeme pracovat. Než se natáhnou fotografie z karty do editačního sw, otevírám Tidal a automaticky klikám na mojí vlastní testovací složku Boris test hifi. V tu chvíli ji ale zase zavírám, neboť mám chuť si pustit nějakou kulisu, jdu přeci pracovat, nikoliv rozjímat o životě a odpočívat, takže chvíli projíždím svá oblíbená alba až mi oči spočinou na albu Blue Shadows, soundtracku k TV minisérii z dílny muzikantů Jiřího Bárty, Martina Nováka, Petra Ostruchova a Josefa Štěpánka. Jdu pracovat, v Tidalu nastavuji jako zdroj bezdrátové reproduktory Dynaudio Focus 10 a hlasitost dávám velice nízko. Integrovaný streamer v řídícím reproduktoru přebírá povel a ozývají se první tóny…
Zleva kytara a rytmika, syntezátor osciluje zleva doprava a zpěvák se posadil na můj monitor, přidává se violoncello, smyčce, další syntezátorová vrstva a když se přidá vpravo za zpěvákem bubeník, pouštím myš a civím do blba. Ten prostor, ta dechberoucí čistota, to přeci není možné! Miluji produkty Dynaudio pro jejich čistotu, analytičnost a jakousi vřelost, takovou tu severskou vřelost zapadajícího slunce, které se dotkne obzoru a zase se odrazí zpátky, aby nepřestalo svítit. Ty basy… Emit 10 mají uzavřenou ozvučnici a o 4 cm menší středobasový měnič, což je sakra v rozdíl v již tak malém rozměru, ale tady prostě na ploše mého v tuto chvíli nejdražšího psacího stolu ve městě prostě vůbec netrpím nedostatkem. Zvyšuji hlasitost a cítím, jak hudba doslova letí kolem mě, záměrně zůstávám v poloze porušující pravidlo rovnoramenného trojúhelníku a užívám si ten uchvacující stereo efekt, který se odehrává na ploše mého středně velkého stolu. Myší posunuji řádky jednotlivých alb a zastavuji se na soundtracky z Twin Peaks.
Zavírám oči a nevěřícně je zase otvírám, reproduktory jsou stále stejně malé a stále mám každý od ucha tak maximálně půl metru, ale Bože! Ten prostor, ta čistota, ta lehkost a vzdušnost… Porušuji veškerá předsevzetí a jdu si namíchat gin s tonikem. Práce neuteče. Nakonec se po pár locích znovu nutím do práce a začínám opravdu editovat fotky. Až mé chytré hodinky vyhodnocují, že bych se měl protáhnout a na chvíli vstát od stolu, dávám pauzu v přehrávání, což normálně nedělám, aby mi nic neuteklo. Přes sousední pokoj vidím, že ani žena nemá zavřené dveře, takže dnes hraju úplně potichu, a přesto se necítím o nic ošizen.
Kouřím dost rychle, ne touha pracovat, ale zvědavost, co dalšího Focusy předvedou mě nutí se rychle trochu prohnout, narovnat, rychlý cígo a zpátky ke strojům. Tentokrát pouštím svůj výběr a jelikož musím dohánět to počáteční zevlování, pouštím údernější a rychlejší skladby. Je úplně jedno, jestli hrají zrovna Papalescu 2, Rammstein, Laibach, nebo Kraftwerk. Na sms od ženy, jestli jsem se nepo…. odpovídám, že ještě jednu a ztlumím to, Wagging Tongue od Depeche Mode přeci nebudu poslouchat potichu, sakra to je žrádlo. Zjistil jsem, že když se odsunu od stolu a naleznu správný sweet point na vrcholu trojúhelníku, prostor se ještě prohloubí! Skladba A New Error od skupiny Moderat mě při střední hlasitosti přesvědčuje o tom, že bych měl jít vedle a přinést anti rezonanční podložky a puky, nebo stáhnout hlasitost. Jsem línej a musím pracovat, volím variantu dvě, snižuji hlasitost. Trvá to tak 30 s, než se uši naladí na novou úroveň hlasitosti, ale sakra! Vždyť je tam pořád všechno i ty basy, které by tam být neměly při tak nízké hlasitosti.
Little Girl Blue od Niny Simone je nádherná melancholická skladba, miluju to spojení jejího hlasu a klavíru, ale určitě to není žádný aspirant na cenu za Hi-Res nahrávku roku. Bomba, hlas v popředí, klavír levituje někde za ní, prostě něco jako dejá vu. Za ní následuje Amerigo od Patti Smith, de facto stejná situace – boží skladba, nahrávka poplatná době, tady hraje opět skvěle. Zde v tomto místě je myslím správný čas napsat, že reproduktory a aplikace umí využít měření a optimalizaci místnosti pomocí aplikace Dirac live, ke které jsem měl k dispozici placený přístup. Bydlíme v domě, který je zhruba 300 let starý, dřevěné podlahy, koberce, rákosové stropy s výškou 2,3 m. Veškerý nábytek z masivu a sedím u starého dřevěného kupeckého stolu. Jak s oblibou říkám – v našem bytě hraje všechno! Což je samozřejmě lež, ale zní to dobře. Začínám hledat po internetu informace, co za tím může být, protože jak bylo napsáno před třiceti lety na německém katalogu Dynaudio: „Dänen lügen nicht! Neboli Dánové nelžou.
Dynaudio Focus 10 jsou pro mě zvukově klasická Dynaudia. Jejich výhoda spočívá ve vysoké dávce neutrálnosti, čistotě, až možná analytičnosti. Tím jsou ale vyjmenovány zároveň i jejich nevýhody, odhalí totiž v plné nahotě jakoukoliv slabinu vašeho systému, zejména pokud se jedná o zesilovač. Pokud tedy toužíte po reproduktorech Dynaudio, zapomeňte, že ušetříte na zesilovači, protože okamžitě uslyšíte, že je něco špatně. V Dynaudiu jsou silně orientovaní na profesionální scénu, kde claimy jako „Autentická věrnost“ hrají prim.
Projíždím texty, data i články co kde najdu a narážím na jednu informaci: „reproduktory poznají, zdali je nasazena naše magnetická inteligentní mřížka a podle toho uzpůsobí křivku, aby bylo dosaženo opětovné linearity zvuku.“
Na webu časopisu Stereophile jsem nakonec našel část rozhovoru se Stephenem J. Entwistlem, hlavním inženýrem společnosti Dynaudio se sídlem v Dánsku. Dovolím si tedy ocitovat, co k reproduktorům Dynaudio Focus 10 řekl:
„Naším úkolem jako akustických inženýrů je vyladit reproduktor, aniž bychom skrývali jeho přirozený výkon, a to pomocí mnoha dostupných DSP možností a filtrů. Chceme nechat reproduktory mluvit samy za sebe. Nejde o vylepšení výkonu, jde o to, abychom ho naplno využili.“
„Je docela zábavný proces, jak se ujistit, že slyšíte, co je reproduktor Dynaudio zač. U Focusu 10 slyšíte, co hledáme. Nezáleží na tom, jaký předzesilovač, DAC, zesilovač nebo kabely si vyberete; zní to, jako bychom chtěli, aby zněl reproduktor Dynaudio. Není to nudné ani fádní.“
Aktivní reproduktory jsou unikátní v tom, že výrobce má zvuk plně pod kontrolou. Vybírá zesilovače, DAC, plně digitální výhybku, správné filtry a kondenzátory v signálové cestě – tedy všechno kromě místnosti, ve které budou nakonec hrát.
„Výběr součástek může dramaticky změnit zvuk,“ řekl Entwistle. „Pokud vybereme ty správné součástky, reproduktor může pracovat, aniž bychom si s ním museli příliš hrát. Je to jako s dobrým vařením. Vyberete si ty nejlepší ingredience, jaké můžete. Pokud s nimi zacházíte s láskou, budete mít fantastické jídlo.“
Jedním z cílů společnosti Dynaudio bylo zajistit, aby každý aktivní reproduktor Focus přenášel základní tóny a harmonické tóny hudby, čímž by mozek nemusel vynakládat dodatečnou práci na vyplnění mezer. Entwistle uvedl, že mozek se tak může uvolnit a více se soustředit na hudební prezentaci.
Konec citace.
Mě k tomu nezbývá než dodat – Stephene, co je to za tržiště kde nakupujete? Ingredience jste vybral fantasticky, chceme je taky!
V našem studiu ve Slavíkově ulici v Praze probíhá do poloviny května speciální akce na reprosoustavy Dynaudio, takže pokud máte čas a chuť, zastavte se. Možná najdete konečně to, co jste dlouho hledali! Protože my posloucháme to, co chcete slyšet a Dánové nelžou!